Řada rekreačních běžkařů začíná s přípravou na sezonu až ve chvíli, kdy napadne první sníh. Proč bychom ale neměli podceňovat silovou přípravu už během podzimu?
Běžecké lyžování je fyzicky hodně náročný sport, při kterém zapojujeme prakticky celé tělo. Nestačí mít jen dobrou kondici, potřebujeme také sílu, abychom dokázali efektivně pracovat s holemi, zvládali odrazy a udrželi správnou techniku i ve chvíli, kdy začínáme být unavení. A právě s tím nám může silová příprava výrazně pomoct.
Důležitá je ale především pravidelnost. Určitě je lepší pracovat na síle průběžně než se snažit všechno dohnat během posledních pár týdnů před startem. To už většinou bývá pozdě.
Na které svalové partie bychom se měli při přípravě na běžkařskou sezonu zaměřit především a proč?
Jak už jsem zmínil, běžky se považují za jeden z nejtěžších sportů vůbec. Proto potřebujeme mít funkčně silné celé tělo. Kdybych ale měl vypíchnout několik partií, určitě to budou záda, která dostávají zabrat zejména při delší soupaži, a také střed těla. Jeho dobrá stabilita nám pomáhá udržet správné držení těla a může přispět i k tomu, aby nás při delších trasách tolik nebolela záda. Zapomínat bychom neměli ani na ramena a tricepsy, které se výrazně zapojují při práci s holemi, nebo na kvadricepsy, tedy přední stehenní svaly, které potřebujeme při odrazu. Takže vlastně komplet tělo, haha.
Ne každý má čas nebo chuť chodit do posilovny. Dá se kvalitní silová příprava zvládnout i doma?
Určitě dá! Myslím, že dneska už není problém najít spoustu inspirace na internetu. Třeba na YouTube je opravdu velké množství videí s nejrůznějšími cviky, takže si každý může vybrat podle svých možností, kondice i pomůcek, které má doma k dispozici.
Jak často bychom měli silový trénink zařazovat, aby se jeho přínos projevil i na běžkách?
To bych taky rád věděl! (smích) Ale teď vážně. Řekl bych, že všeho s mírou a hlavně podle časových možností. Nejezdíme mistrovství světa, tak na to nezapomínejme. Koníček by měl zůstat koníčkem, ne abychom se stali jeho otroky a vyčítali si každé malé pochybení. Důležité je najít zdravý poměr mezi silovým a vytrvalostním tréninkem a zároveň nezapomínat na dostatečnou regeneraci. Jinak může být trénink nakonec spíš kontraproduktivní.
Osobně bych doporučil poměr zhruba jednoho silového tréninku na tři až čtyři vytrvalostní. Ono totiž i při samotném běžkování zapojujeme a posilujeme svaly, takže sílu rozvíjíme také přímo ve stopě.
Silový trénink ale není jedinou součástí suché přípravy. Jaké další sportovní aktivity bys běžkařům na podzim doporučil, aby si vybudovali dobrou vytrvalostní kondici na Jizerskou 50?
Za mě vždycky nejlíp fungoval běh a kolo. Při obou aktivitách může člověk trávit dlouhé hodiny, a pořád je to pecka. Nejsme zavření někde uvnitř, ale naopak trávíme čas venku v přírodě. A díky tomu ty tréninkové hodiny naskakují tak nějak snáz.
A co vás čeká příště?
Jak už jsme si řekli, síla je důležitá, ale na padesátikilometrové trati se bez pořádné vytrvalosti neobejdete. Jak ji trénovat, aby vám v jizerských kopcích nedošly síly? A jak do přípravy správně zařadit delší tréninky nebo intervaly? Právě na to se společně se Zipáčkem zaměříme v dalším díle naší série.


























